PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Rok se s rokem sešel a máme tu na stole nové CD EDENBRIDGE. Nedávno jsem tu chválil „Shine“ a už by to chtělo recenzi novou. Lanvall a jeho parta najeli na systém, co rok to nové album, sice se trochu (opravdu jen trochu) hudebně posouvají, přesto je to rok od roku těžší nepsat stále to samé. Snad se fanoušci těchto rakouských romantiků nebudou zlobit, ale tentokráte to vezmu zkrátka. Kdybych snad něco podstatného zapomněl či nesrozumitelně vyložil, pokusím se to napřesrok napravit.
Na „The Grand Design“ čekejte padesát minut pohodové hudby, chvílemi rychlejší, většinou však neopouštějící střední tempo. Lanvall, který mimo EDENBRIDGE zároveň vydává i instrumentální kytarová alba, svou sólovou dráhu přiblížil, či možná zcela sloučil se zvukem současných EDENBRIDGE. Na novém albu se pustil i do rozmanitějších her na kytaru, mění rytmus, střídá motivy a posouvá hudbu do progresivnějších vod. Na „The Grand Design“ je nepochybně více práce než na albech posledních. Kapelník si vymezil více místa (ostatně mu do toho ani nikdo nekecá) a tak přibylo sólových pasáží pro kytaru i klavír. A především ten je příjemným obohacením většiny skladeb. Hudba je svěží, uvolněná a je cítit, že kapela ji hraje od srdce. EDENBRIDGE se očividně našli v poklidných rockových vodách, a tak ani nečekejte nic ostřejšího. A jsem tomu rád, pokusy o tvrdší hudbu od této kapely nezněly příliš přesvědčivě a jejich baladické kousky byly většinou tím nejzdařilejším na předchozích albech. V duchu titulní skladby z alba posledního je většina materiálu „The Grand Design“. Od minule opět zvolnili, ale tato současná tvář jim velmi sluší. Je to pěkná rocková hudba, ale o moc víc zas od EDEBRIDGE nečekejte. Tak to by bylo, za rok opět na shledanou.
S albem „The Grand Design“ EDENBRIDGE zcela opouštějí svět tvrdé hudby a jejich dříve nezakrývaná inspirace slavnějšími spolky z Finska či Itálie se zdá být překonána. Ne že by přišli s něčím novým, spíš ve své současné tvorbě vsadili na pomalejší a uvolněnější projev.
6 / 10
Sabine Edelsbacher
- zpěv
Lanvall
- kytary, klávesy, piano
Frank Bindig
- basa
Roland Navratil
- bicí
1. Terra Nova
2. Flame Of Passion
3. Evermore
4. The Most Beautiful Place
5. See You Fading Afar
6. On Top Of The World
7. Taken Away
8. The Grand Design
9. Empire Of The Sun
MyEarthDream (2008)
The Chronicles Of Eden (2007)
The Grand Design (2006)
Shine (2004)
Aphelion (2003)
Arcana (2001)
Sunrise In Eden (2000)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Massacre Records
Stopáž: 49:15
Produkce: Lanvall
Studio: Farpoint Station
vcelku ano, i když cestu jsem si k tomu albu ještě tak úplně nenašel. Shine mi přijde lepší. Ale uvidíme - snad se to časem změní :-)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.